Edvard Beneš - ukázka rukopisu a grafologický rozbor.


* 28.5.1884, Kožlany
+ 3.9.1948, Sezimovo Ústí


Pro posouzení jsou k dispozici rukopisy z r. 1906, 1918 . Pokud je známo pisatel je pravák. Studium na gymnáziu následovalo studium filologie a filosofie, zejména sociologie na filosofické fakultě, titul docenta, ženatý. Do r. 1945 bez zdravotních potíží, ty se začaly objevovat od. r. 45, kdy prodělal první záchvat mrtvice, přidružily se i další zdravotní problémy, tuberkulóza páteře, opakované záchvaty mrtvice.

Rukopis z r. 1906


Tento rukopis vypovídá o pisateli, který se s ohledem na inteligenci pohybuje v pásmu vysokého nadprůměru. Logického myšlení, racionality si velmi cení. Také v tomto ohledu se sám pohybuje vysoko nad průměrem. Rád si pohrává s nejrůznějšími myšlenkami, pojmy, analogiemi. Shromažďování nových poznatků, informací mu přináší značné, až téměř smyslové uspokojení. Je pro něj rozhodně důležitější než shromažďování materiálních statků. Ačkoliv má spoustu nekonvenčních a zajímavých nápadů, nevyužívá naplno tvůrčí potenciál. Sám může být značně kritický při hodnocení názorů a postojů druhých. I když sám rád diskutuje, hned tak ho někdo nepřesvědčí. K tomu navíc nedokáže snadno odpouštět. Křivdy si pamatuje. Povyšuje tak často svůj subjektivní názor na všeobecně platnou pravdu. Za tím se může skrývat potřeba být pochopen. I přes značnou inteligenci mu ale subjektivní pohled na svět brání pohlížet na věci s patřičným nadhledem či v souvislostech. Proto může na druhé působit poněkud nesnášenlivě.
V určitém rozporu může být jeho touha po nezávislosti, samostatnosti a na druhé straně silná potřeba důvěrného vztahu. Naladění na stejnou vlnu, současně fyzická i psychická blízkost mohou pro něj být důležité. Touží po vnitřní harmonii a klidu. Může mít i značně rozvinutou intuici. Zaměří-li tím směrem svoji pozornost, dokáže rychle prohlédnout motivace druhých lidí. Přesto se převážně opírá o racionální úvahy. Je citlivý, zranitelný v oblasti emocí. City pro něj hodně znamenají, v tomto směru je však na druhé velmi náročný. Je těžké jej doopravdy uspokojit. Inklinuje k těžko dosažitelnému ideálu. Pokud se však někdo takovému ideálu blíží, dokáže být velmi oddaný. Má sklony ke zvýšené podrážděnosti, kterou většinou ovládá.

Rukopis z r. 1918


Jak je patrno, dochází k některým změnám. Jakoby se pisatel dal více do pohybu, zvyšuje se jeho akční potenciál, je dynamický, aktivní, činorodý. Své nápady a myšlenky chce uvádět do praxe. Může v tom být i značně úspěšný. Někdy se nechá strhnout nadšením, pak může přecenit svoje síly a minout cíl. Více si věří, v jeho aktivitách je přítomný elán a nadšení, zvyšuje se schopnost využívat svou intuici. Ví, jak druhé strhnout, je energický, obratný řečník, výmluvný a přesvědčivý. Má smysl pro strategii, dokáže taktizovat. Když se však do něčeho pustí, je rychlý, pohotový, zbytečně neváhá. Dokáže také rychle a krátce zaútočit, překvapit až zaskočit protivníka, zatímco dlouhý, otevřený boj, mu není vlastní. Vždy zvažuje rovněž praktický dopad jednání, místy jeho praktičnost přechází v pragmatismus. Přes značný energetický potenciál, pružnost a pohyblivost nerozděluje svoje síly rovnoměrně, ale nárazově, může být proto sám překvapen náhlou vyčerpaností. Někdy jedná až přímo hekticky, jakoby se obával, aby vše zachytil, zvládnul, stihnul. Žene se v horečnatém spěchu za svým cílem. Zvyšuje se také sklon k podrážděnosti a výbušnosti. Vědomí vlastní hodnoty kolísá, je patrná určitá vnitřní rozporuplnost. Pokud právě spěchá, může prosazování jeho názorů působit poněkud násilně, popř. neodbytně.

Ukázka jiného rukopisu.