Antonín Zápotocký - ukázka rukopisu a grafologický rozbor.


* 19.12.1884, Zákolany
+ 13.11.1957, Praha


Ukázky pro posouzení rukopisu pocházejí z let 1910, 1917 a pozdější, které zejména slouží jako základ posuzování, z r. 1948. Pokud je známo pisatel je pravák, vyučen kameníkem, chtěl studovat umělecko-průmyslovou školu, což nebylo možné. Pochází z 10 dětí, asi 5 žijících, ženatý, autor několika románů, strávil 6 let v koncentračním táboře, vrátil se v r. 1945 s podlomeným zdravím. Infarkt až v r. 1955.

Rukopisy z let 1910, 1917


Ukázky písma z let 1910-1917 poukazují na větší křehkost, potřebu hmatatelné opory, na druhou stranu výraznou bojovnost, pevnou vůli, takřka "nezdolný optimismus". Rukopis z roku 1948 Pozdější rukopisy A. Zápotockého nesou známky člověka velmi energického, aktivního a činorodého. Inteligence se pohybuje v oblasti vyššího průměru až lehkého nadprůměru. Neustále se musí něčím zabývat, rychle až překotně uskutečňuje svoje nápady. Má živou představivost, ale neuspokojuje ho pouhá fantazie či filosofování, má až nutkavou potřebu uvádět svoje představy a myšlenky do praxe. Nedokáže se vlastně zastavit, zůstat na chvíli v klidu. Spěchá, je netrpělivý a nedočkavý.Svoje impulsivní sklony však do značné míry ovládá.
Neumí ale nakládat se svojí energií. A to sice v tom smyslu, že ji rozděluje nerovnoměrně, jeho energie je jako oheň, který se náhle rozhoří a náhle opět pohasne. Zatěžuje pravděpodobně značně svůj oběhový systém. Je typem člověka, který neprožívá přítomné okamžiky, nečerpá inspiraci z klidného soustředění. Jakoby sám sebe poháněl neustále vpřed. Nejde o pouhé zaměření na dosahování cílů, které leží v budoucnosti, ale pravděpodobně i o únik od nepříjemné minulosti, bolestných, či obecně negativních zkušeností a zklamání. Zápotocký je překonává aktivitou. Nerad čeká, chce dosahovat cílů pokud možno okamžitě.
Nedůvěřuje si. Jeho sebevědomí je snížené. Má sklony k sebepodceňování. V jeho případě se to může projevovat též osobní nenáročností. Je patrná citová labilita, kolísání nálad. Má tzv. slabé ego - JÁ. Skutečná schopnost něco řídit, či o něčem rozhodnout, která by byla založena na vnitřním prožitku, zkušenosti a jejich zpracování je silně oslabena.
Chybí mu vnitřní pevnost, jistota a autorita. Rukopis postrádá výrazné maskulinní (mužské) rysy. Je možné předpokládat, že mužský vzor (tj. zejména otec) nebyl k dispozici tak, jak by malý či dospívající chlapec potřeboval. Okolnosti takové situace mohou být různé - buď otec málo pobývá doma, nebo působí jako nedostižný vzor, anebo sám žije ve velmi nejistých či ohrožujících podmínkách. Stabilita a jistota rodinných poměrů je silně omezena. To je velmi důležité pro to, jak dospělý muž získává a udržuje vlastní autoritu. V písmu se objevují znaky, které poukazují spíše na opírání se o autoritu cizí, nepevnost či nejasnost vlastních názorů. Ty se mohou velmi rychle proměňovat, ne však na základě vlastní zkušenosti, ale jako přizpůsobení se autoritě jiné. Pokud se člověk s takovými rysy dostane do postavení, kde lze nakládat s mocí, je zřejmé, že buď nechává za sebe rozhodovat jiné nebo může použít mocenské prostředky na prosazení vlastní idey. Pisateli rovněž chybí schopnost jasného uvědomování. Stále se někam žene zaujat vidinou cíle, podceňuje jednotlivosti.
Kromě toho jsou patrny známky zvýšené dráždivosti, bojovnosti, tvrdohlavosti. Lze proto předpokládat sklony k až fanatickému prosazování ideálů či přímo ideologie. Ta totiž poskytuje pevnou strukturu a určitou pseudojistotu, kterou pisatel postrádá uvnitř vlastní osobnosti. S tím souvisí i jeho subjektivismus, neochota podívat se na realitu z jiného úhlu pohledu, než subjektivního. Dává přednost vlastní představě a idealizaci reality před jasným pohledem na skutečný stav věcí. Jako stoupenec myšlenky či myšlenek, ve které věří, může být schopen i riskovat, stát se "hrdinou".

Převažuje radikalismus bez schopnosti taktizovat, vyčkávat, zvažovat situaci. Přes určitou bojovnost se přímých střetů či konfliktů spíše obává, zejména pak s autoritou. Nerad také sám sděluje něco nepříjemného druhým . Dá se předpokládat, že pokud je to nutné, provede to rychle, aby "to měl za sebou". I když je mu v podstatě bližší přístup demokratický, sváří se uvnitř osobnosti s výše zmíněnými rysy. V případě, že jde tzv. "do tuhého", bude převažovat obrana systému, ke kterému se vztahuje. Nastoupí pak nejspíše účelové jednání. Má řečnický talent, v tomto smyslu je schopen i situační improvizace. Lze předpokládat i určitou míru tvořivosti, více různorodých zájmů a poměrně široký přehled.
Nejde však v ničem do hloubky. Dává také přednost zaměření na obsah nad formou. Protože nedokáže dostatečně propracovat tvar a také smysl pro estetiku je poněkud oslaben, mohou se tyto skutečnosti výrazněji projevit ve vlastní tvorbě. Je zvýšeně zranitelný. Kromě nadřazené autority bude obtížně přijímat kritiku od druhých, nemá právě smysl pro humor. Pokud si někoho oblíbí, může být k němu dle okolností buď loajální nebo i závislý na takové osobě. Pamatuje si způsobenou bolest, popř. křivdu, neodpouští snadno. Pokud právě nebojuje" pod něčím praporem", je společenský, komunikativní. Není primárně dominantní, rád se účastní společného díla, je kooperativní. Není tedy typem vůdce, mužem "číslo jedna", spíše bude vykonávat vůli toho, koho uznává.